1. Hlavní strana
  2. O farnosti
  3. Historie

Historie

publikováno 25.11.2014 7:10 | aktualizováno 28.5.2023 9:56

Chrám Sv. Jakuba Většího

Kostel sv. Jakuba Většího, původně gotická stavba ze 14. století, je připomínán jako farní již roku 1362. V 17. století patřil přechodně k Náchodu, po roce 1709 byl opět farní. Roku 1591 byl zničen při požáru městečka, obnoven byl až roku 1668. V letech 1744 až 54 ho patrně v úzké spolupráci s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem přestavěl na náklad Octavia Piccolominiho v barokním slohu královehradecký stavitel František Kermer (1710 - 86).

Kostel byl vystavěn proti původnímu plánu s kratší lodí. Kostel je jednolodní s bohatě zdobeným průčelím se sochou sv. Jakuba Většího ve vysokém štítu nad tympanonem. K hlavnímu vchodu v průčelí vede široké kamenné schodiště s dvěma pískovcovými plastikami, sv. Václavem (1929) a sv. Ludmilou (1933). Obě plastiky jsou dílem červenokosteleckého řezbáře a sochaře Břetislava Kafky.

Dientzenhofer měl v úmyslu zdůraznit bohatě zdobené průčelí kostela dvěma vysokými barokními věžemi postavenými mimo kostelní budovu. K oběma věžím byly položeny základy, ale dostavěna byla pouze jedna. Vysoká samostatná věž slouží jako zvonice. Při požáru Kostelce v roce 1831 byla věž značně poškozena, proto byla snížena a provizorně zastřešena jednoduchou stanovou střechou.

Teprve v letech 1939 - 40 byla věž dostavěna do původní výše a stanová střecha nahrazena podle návrhu stavitele Josefa Vejra a ing. arch. Aleše Pitřince cibulovitou pseudobarokní bání. Na všech čtyřech stranách věže byly obnoveny ciferníky. Dnešní elektrický hodinový stroj je v pořadí již šestý a na věž ho v roce 1988 vsadil Okresní průmyslový podnik ve Vyškově. Tato věž slouží jako zvonice. Do roku 1931 v ní viselo pět zvonů. Za první světové války byly zvony sňaty a odevzdány pro vojenské účely. Také na počátku druhé světové války byly všechny tři nové zvony - Ivan, Jakub a Jan - odvezeny a rozlity. Současné zvony, odlité podle dochovaných forem v Kovolisu v České u Brna, byly na věž osazeny 7. 3. 1959 za působení duchovního správce Aloise Vorala.

Druhá plánovaná samostatná věž zůstala nedostavěna a jsou v ní uloženy kosti z původního hřbitova u kostela. Vnitřní výzdoba kostela není důsledně barokní. Pseudorenezanční hlavní oltář je z roku 1906, portálové sochařské oltáře sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie jsou v barokním stylu, kazatelna (kolem r. 1760) má rokajovou výzdobu, křížová cesta je z roku 1905. Z vnitřního vybavení je nejcennější cínová křtitelnice z roku 1555.

Hřbitov s kaplí Sv. Cyrila a Metoděje

Tento hřbitov je již třetím známým místem posledního odpočinku občanů Kostelce. Původní hřbitov obklopoval chrám sv. Jakuba Většího a zasahoval do dnešního náměstí. Hroby se zde nalézaly ještě roku 1840, kdy byl již dávno používán hřbitov druhý, na Vackově louce pod dnešním hřbitovem. Druhý hřbitov byl používán do roku 1870, přestože již roku 1862 byl z popudu faráře Františka Kernera položen základní kámen ke kapli sv. Cyrila a Metoděje na Chrbech a současně zde bylo započato se stavbou v pořadí již třetího kosteleckého hřbitova. Hřbitov byl roku 1863 vysvěcen hradeckým biskupem Karlem Hanlem. V roce 2005 byla kompletně rekonstruována hřbitovní kaple, křížová cesta a dláždění hlavní cesty, vybudováno nové osvětlení a v urnovém háji nové kolumbárium a rozptylová loučka.

Hřbitovní kaple sv. Cyrila a Metoděje byla dostavěna a vysvěcena roku 1865. Interiér kaple zdobí dva obrazy kosteleckého rodáka, akad. malíře Gustava Vacka: Bolestná Panna Marie na oltáři a Panna Marie s Ježíškem ve slávě při vchodu do kaple. Zajímavostí jistě jsou i varhany z roku 1873, které po nedávné opravě a doplnění rejstříkové dispozice, mohou být využívány nejen k liturgickým účelům, ale i jako koncertní nástroj.

V ose hlavní cesty před kaplí je hrob duchovních správců kostelecké farnosti s pseudokorintským sloupem nesoucím kříž s Kristem. Jsou zde pochováni:

P. František Kerner (* 4. 2. 1794 - 9. 1. 1876) narodil se v Rychnově nad Kněžnou. V Kostelci byl farářem v letech 1839 - 1876. Roku 1861 inicioval založení nového hřbitova.

P. Vincenc Dvořáček (*22. 11. 1826 - 12. 11. 1903) byl v Červeném Kostelci kaplanem do roku 1853 a farářem od roku 1876.

P. Karel Bauch (*27. 1. 1856 - 21. 6. 1934) byl v Červeném Kostelci děkanem v letech 1904 - 1934.

P. Jaroslav Žďárek (*12. 2. 1873 - 5. 11. 1948) byl v Červeném Kostelci děkanem v letech 1935 - 1948.

Msgre Jan Řezníček (* 9. 1. 1875 - 19. 12. 1947) působil v Červeném Kostelci jako katecheta v letech 1908 - 1935.

Převzato ze stránek města Červený Kostelec

Soubory ke stažení